TZM Slovensko

Zákon o ČNB
§ 25
(1) Česká národní banka může požadovat, aby banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva měly na účtě u České národní banky uloženu stanovenou část svých zdrojů (dále jen „povinné minimální rezervy“).
(2) Povinné minimální rezervy mohou činit nejvýše 30 % celkových závazků instituce, která má povinnost podle odstavce 1, snížených o závazky této instituce vůči jiným institucím, které mají povinnost podle odstavce 1.
§ 26
(1) Pokud banka, pobočka zahraniční banky nebo spořitelní a úvěrní družstvo neudržuje stanovenou povinnou minimální rezervu, je Česká národní banka oprávněna účtovat jí z částky, o kterou není stanovená povinná minimální rezerva naplněna, úrok ve výši odpovídající dvojnásobku platné lombardní sazby.
(2) Při zvýšení úrovně povinných minimálních rezerv určí Česká národní banka lhůtu, ve které se instituce, podléhající povinnosti podle § 25 musí se zvýšením vyrovnat.

ČNB: Měnověpolitické nástroje
úrokové sazby
0,50 % dvoutýdenní repo operace - 2T repo sazba
0,25 % depozitní facilita - diskontní sazba
1,50 % marginální zápůjční facilita - lombardní sazba
povinné minimální rezervy
2,00 % banky
2,00 % stavební spořitelny a ČMZRB

Wiki: Povinné minimální rezervy (PMR) jsou stanovená část primárních zdrojů (vkladů nebankovních subjektů) bank, kterou banky musí mít uloženu na účtě u centrální banky (určité procento ze závazků vůči všem osobám s výjimkou bank, které banka musí držet jako rezervu v podobě vkladu na účtě u centrální banky).

Povinné minimální rezervy jsou jedním z klíčových nástrojů měnové politiky centrální banky. Ve srovnání se změnami úrokových sazeb účinnějším. Pokud chce centrální banka vytvořit tlak na snižování množství peněz v oběhu, zvýší rezervní požadavky a naopak. Centrální banka Číny kupříkladu používala rezervní požadavky jako zbraň proti inflaci, když v průběhu roku 2007 celkem devětkrát zvýšila jejich úroveň.

Aktuálně účinná míra povinných minimálních rezerv v Česku je 2 %. K poslední změně povinných minimálních rezerv došlo 7. 10. 1999. K tomuto dni dosáhla výše sazby PMR hodnoty stanovené Evropskou centrální bankou pro banky v Hospodářské a měnové unii (EMU).

Wiki: Měnová báze (používán spíše pojem monetaristická peněžní báze) je dána množstvím oběživa a rezerv (bankovky a mince držené bankami, ale i vklady komerčních bank u centrální banky). Měnová báze představuje peněžní prostředky s nejvyšším stupněm likvidity, sledované centrální bankou
= hotovostní oběživo (HO) + povinné (REpo) a dobrovolné (REdo) rezervy obchodních bank na účtech centrální banky.

Wiki: Peněžní multiplikátor
... V případě, že by byl multiplikátor přesný, by centrální banka mohla přesně regulovat peněžní zásobu. Vzhledem k jeho nepřesnosti využívá centrální banka k regulaci peněžní báze především operace na volném trhu.

Firda: Peněžní/depozitní multiplikátor je převrácená hodnota povinných minimálních rezerv, aktuálně tedy 1/0.02 = 50.
Z výše uvedeného jednoznačne vyplývá, že ČNB má kontrolu nad množstvím peněz v oběhu. Při přihlášení nové komerční banky může dojít ke zvýšení objemu, ale ČNB může zároveň zvýšit minimální povinné rezervy (a pak je zase postupně snižovat) aby tak udržela stabilní inflaci - cílem jsou 2%.


Peníze se vyrábějí "z ničeho", ale je to vážně špatně?

Samozrejme, že to JE špatné. Nejde ani tak o to, že peniaze (KČ) majú mechanizmus samoregulácie, ide skôr o to, že tými peniazmi z ničoho disponujú tie horné percentá obyvateľstva, ktoré z nich zväčša vyrábajú ďalšie peniaze a na druhej strane sa nachádzajú stredné a dolné percentá, ktoré majú na chrbtoch naložené úvery, ktoré zasa oni splácajú spoločne s úrokom pre horné percento tým, že vytvárajú skutočné hodnoty. Preventívne odpovedám aj na natískajúcu sa rečnícku otázku v znení: "A musia si tie hypotéky tí ľudia brať"? Na túto otázku som asi týždeň brainstormoval s istým slobodomurárom, nakoniec sme sa síce nezhodli, ale najbližšie k zhode sme boli na predpoklade, že predkladanie dokonalého sveta reklamami funguje ako návod na predstavu o "normálnom živote" Málokto sa presťahuje do hlinenej zemlianky, aby si nemusel zobrať hypotéku. (Osobne poznám jedného)

Exocete, to ale mícháš jabka a hrušky a obviňuješ systém peněz z něčeho, zač nemůže, protože nedodržuješ striktní deduktivní logiku. Aby to bylo zřejmé, tak si představ systém jediné státní banky (to jsme měli za socialismu: 1950-1990 SBČS) a co by mohla a nemohla. Píšeš o hypotéce, o dluhu. Ano, předluženost a výše úroků, to je ten problém, "čistý zisk" aneb odkud kam tečou peníze - v systému s jedinou státní bankou by to byl alespoň příjem státu, kdyby byl dnes stát jediným akcionářem všech komerčních bank, tak je to ale totéž, čímž jsem taky ukázal, jak se dá systém napravit, aniž bychom se vraceli k jednoúrovňovému systému (s jedinou státní bankou, dnes se používá dvouúrovňový systém - centrální banka + komerční banky, má to tak i Čína) Vlastně by úplně stačilo založit státní komerční banku (vedle ČNB), vytvořit zdravou konkurenci a půjčovat třeba jen na prověřé české projekty, které by skutečně pomohly ekomonice a naší zemi

firda napísal:
Pomôcť ekonomike? Prečo? Veď nám ide predsa o kolaps peňažného systému. Aspoň teda mne a Frescovi. Pokiaľ nevznikne kolaps, vždy bude šanca vrátiť sa do tohoto zvráteného systému.

Firdo, ale ja nie som odkázaný len čisto na deduktívnu logiku. Mojou obľúbenou logikou je logika induktína takže jasné, systém sa opraviť dá, ale načo opravovať niečo, o čom je zrejmé, načo to bolo vytvorené a komu to celé slúži? Čistý zisk v rukách štátu nie je ani zďaleka garanciou hospodárneho využitia toho zisku v prospech obyvateľstva. Možno v prospech štátu (Armáda, "bezpečnosť", nová fasáda parlamentu) V tom socioekonomickom systéme jednoducho chýba to "socio".

To socio tomu můžeme dát právě Základním příjmem. Proč voláte po kolapsu? Aby to lidi donutilo vytvořit něco nového? A co když z toho budou jen války o zdroje, což skrze armádní zakázky oživuje ekonomiku? Nakonec si nahrabou zase jen boháči a korporace, ti vědí jak v krizi krást! Ví tu skutečně někdo, kde jsou pravé příčiny problémů nebo se tu jen šíří hoaxy a histerie?

Šíří se tu další fáma, že dluh je nesplatitelný proto, že existuje úrok. Ale to není pravda, protože komerční banky mají i běžné výdaje, proto potřebují výdělek a ten jim umožňuje úrok. Kdyby banky vracely do ekonomiky (skrze mzdy a nákup PC,SW,...) přesně to, co vyberou na úrocích, tak je kruh uzavřený a žádná "nesplatitelnost" neexistuje. Navíc můžeme zavést registr úvěrů a smluv s pravidelnou platbou a centrálně tak zakázat předlužení (parafráze myšlenky SES).

Stát je špatný? Nechali jsme to tak. Tak snižme byrokracii, zaveďme přímou demokracii (opět základní kámen SES), lépe rozdělme fungování a toky peněz (v SES není rozpočet, ale příjmy se rozdělují na samostatné účty fondů a ty fungují jako podniky - průběžně), ať nám to slouží. Někdo z vás snad má napsaný SW na řízení RBE? Plánovanou ekonomiku s jedinou státní bankou jsme tu už měli, tak aby to nebyl krok zpět. Tím neříkám, že to nejde, ale snadné to taktéž není.

Základní příjem se spotřební daní zajistí životní standard, obsahuje efektivně progresivní zdanění, takže vyrovnává sociální rozdíly (peníze tečou od bohatých k chudým). K tomu snižuje byrokracii, podporuje ochotnictví, rodinu i drobné podnikání (v dnešním systému by to vlastně bylo dotování nejnižších platů - záporná daň z příjmu).

K tomu můžeme zavést i účelové platební karty, aby šel ten ZP uplatňovat jen na nákup potravin, placení nájmu apod. (ne na alkohol, drogy a gambleřinu). Dále můžeme podporovovat LETS a spolky typu www.odkomunity.sk/

zpravy.idnes.cz/omyly-zastancu-centralni...5_134130_kavarna_bos
zpravy.idnes.cz/monopol-ktery-statu-kupo...2_153536_kavarna_bos

Ne se vším, co je tam psáno, souhlasím, ale jedna věc je jistá: zákon by v žádném případě neměl zakazovat, natož trestat, vydávání jakékoliv vlastní měny (LETS). Falšovat měnu státní buďiž trestáno, to je jasné, ale používat vlastní měnu, která si nehraje na tu státní, to je snad v pořádku.

Dále se tam opět píše, že komerční banky vydávají nekryté peníze, ale obávám se, že toto není tak docela pravda. Existuje peněžní multiplikátor, který je převrácenou hodnotou PRM (určuje ČNB), ale k růstu objemu dojde až při zapojení dalších článků. Větším problémem je kapitálová (ne)přiměřenost, zvláště pak zacházení s běžnými vklady (proto runy na banky), tedy možnost bank půjčovat něco, nač nemají právní nárok (půjčují půjčené, které si mohu kdykoliv vybrat). Ale hlavně jde o vlastní úvěry a investice - tedy rizikovost. To je v jednom z těch článků napsáno dobře.

Nepopírám tedy problémy bankovního sektoru, ale netvrďme nesmysly a nešiřme hoaxy a histerii. Ono se dobře nadává a dělá blbce z těch, kteří vědí víc, formulkou "je zřejmé" a různými přirovnáváními a emocionálním zabarvením, ale zřejmé je spíše to, že takhle systém neopravíme ani nezavedeme nový, funkční, když budeme ignorovat skutečnost a šířit bludy. Jedině kvalitní analýzou lze nalézt řešení, ne tvrzením, že je špatně to, co vlastně špatně není.

firda napísal:
Na toto téma jsem založil: Registry dluhů a dlužníků:

Centrální registr úvěrů (CRÚ) je informační systém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ. Vzhledem k uvedenému zaměření nejsou v databázi CRÚ evidovány spotřebitelské úvěry fyzických osob, hypoteční úvěry fyzických osob, ručitelské závazky klientů, údaje o depozitních účtech (běžné účty bez povoleného debetu, spořící, termínové účty).


Společnost CBCB - Czech Banking Credit Bureau, a.s. byla založena za účelem provozování Bankovního registru klientských informací. Prostřednictvím CBCB si banky vzájemně vyměňují informace vypovídající o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů.

V bankovním registru se nachází každá fyzická osoba, tedy občan i fyzická osoba podnikající, která má s některou členskou bankou nebo stavební spořitelnou uzavřenou úvěrovou smlouvu nebo ji v minulosti uzavřenou měla či o uzavření úvěrové smlouvy teprve žádá. Může se jednat například o hypotéku, stavební spoření, spotřebitelský úvěr, kontokorent, kreditní kartu nebo třeba povolený debet. V registru jsou také vedeny fyzické osoby, které o úvěr či o vydání kreditní karty teprve žádají. Údaje o firmách v bankovním registru nejsou.

(doporučuji si ty stránky prohlédnout: Stručný průvodce úvěrovými registry, Desatero odpovědného zadlužování a případně porovnat s myšlenkami SES)


Centrální registr dlužníků České republiky
Registr dlužníků zajišťuje tu nejdokonalejší kontrolu a prevenci před vznikem neplatiče a u již vzniklých dlužníků výrazně zvyšuje vymahatelnost neuhrazených pohledávek. Zprostředkovává zobrazení údajů vedených v jednotlivých členských registrech státní správy, bankovních registrů, databází soukromých subjektů atd. (to o sobě prohlašují )


A abych shrnul své myšlenky: On ten problém není apriori v systému frakčních rezerv (bavme se o ČR), ale o tom, kdo si jak vydělává, odkud kam tečou peníze. V první řadě tu máme státní dluh, což je Kalouskova kujovina, to on první sestavil deficitní rozpočet a od té doby se v tom vezem. Docela se mi zamlouvá myšlenka SES: rozporcovat stát na menší subjekty, které sice budou pod dohledem státu a budou dotované z daní, ale půjčovat si nebude stát, ale jedině tyto samostatné subjekty a fondy, které by musely mít veřejné financování, transparentní účet. Dále tu máme komerční banky a jejich investiční zodpovědnost. Problém tedy není přímo v systému s centrální bankou (ačkoliv i ta by měla míti omezení), ale v rizikovosti bank a výplatě "čistého zisku". On ten systém je dobrý v tom, že funguje na principech konkurence, řízení jedinou státní bankou je na druhé straně zase korumpovatelné, takže by to bylo vytloukat klín klínem, začít musíme u demokracie, tedy, zřídit přímou demokracii a "imperativní mandát", tedy odvolatelnost kdykoliv. Více o tom v SES: Průběžný volební systém EPS21 a INURU: SW na hodnocení politiků.

A tento poznáte? bristolpound.org/directory Pred nejakým časom sa na Slovensku pripravoval projekt siete obchodov používajúcich LETS (Slovenská koruna ) po vzore tohto zatiaľ jediného plne funkčného LETS systému a postupne mali na túto menu prechádzať podľa vízie všetky obchody v BA predávajúce domáce výrobky s následnou expanziou po celom území SR. V podstate chceli vytvoriť systém v systéme, ktorý by ten mainstreamový systém prerástol a následne prostredníctvom hnutia za priamu demokraciu odtrhnúť od jeho zbytkov. Hlavne od EÚ. Následne mal byť v politickom prostredí priamej demokracie vytvorený samostatný ekonomický systém na báze Joytopie. LENŽE: Okrem toho, že po LETS štekol jediný obchod (s obuvou), rozšírili sa po nete šialené teórie o zotročení obyvateľstva novým systémom a z myšlienky zostala para. ( prišli s ním totiž slobodomurári) Okrem tejto pseudopríčiny nezdaru sa objavila ďalšia a realite bližšia príčina a to taká, že ľudia jednoducho nedokážu myslieť dostatočne progresívne k tomu, aby boli schopní niečo také vôbec brať vážne. A preto nám nič iné ako priblíženie ku kolapsu nezostáva Jediné, čo sa dá robiť je zakladať sebestačné lokálne komunity a to s pozície správnych orgánov obcí. V obecnom zasupiteľstve je všetko brané vážnejšie, ako keď s tým príde nejaký "čudný chlapík". Či?

Jj, proto jsem taky zvědav, jak dopadne snaha (A)ER/OS-ČMS s tou samostatností obce. Mimochodem jsem našel i tyto stránky: www.lets-software.net/ - stačí stahnout, někam nainstalovat (třeba na IC.CZ) a můžeme jet (teda, chtělo by to ještě počeštit, ale to by se snad zvládlo).

Chceme fungující systém, jednou dojít k RBE, ale musí to být skrze krize a případný kolaps? Existuje mnoho iniciativ a snah, věřím, že to přece jen postupně vroste do systému (ne jen LETS, ale i snahy MUDr. Hnízdila) a už to samotné cukání se systému a nezaměstnanost pomůže těmto snahám.

Tady je popsán jiný historický experiment: lets.ecn.cz/clanek.php?slozka=cojelets&soubor=ij-hist1

Wära, Německo

První tištěné peníze vnikly v Německu 30.letech v rámci hnutí hnutí Freiwirtschaft a o jejich existenci se zasadil Hans Timms a další příznivci reformátora Silvio Gesella. Podle jeho myšlenek vytvořili novou měnu, kterou nazvali "wära". Toto slovo vzniklo ze slov ware - zboží a währung - měna.

Nejznámějším příkladem vlivu měny wära je bavorská obec Schwanenkirchen, která měla asi 500 obyvatel. Místní občan vlastnil malý (nefungující) uhelný důl. Aby ho ho mohl opět otevřít, rozhodl se platit mzdu dělníkům nikoli v říšských markách, ale ve wära. Tyto bankovky měly na rubu místo na nalepení kolku, který měl jen měsíční platnost a bez příslušného kolku byla bankovka neplatná. Bylo tedy nákladné tyto bankovky držet v době, kdy platnost kolku a tedy i bankovky samotné končila, a pro její další měsíční platnost bylo nutné nalepit další kolek v hodnotě 2% hodnoty bankovky.

Jelikož wära byla jediná měna, kterou mohli horníci platit, místním obchodníkům nezbylo než ji akceptovat a platit jí také svým dodavatelům, a Ti za ni zase nakoupili schwanenkirchenské uhlí, neboť jim nic jiného v podstatě nezbývalo).

Tento experiment byl tak úspěšný, že v roce 1931 obec zaplatila své dluhy. "Svobodná ekonomika" se po Německu dále rozšířila, přičemž se na ní už podílelo 2000 obchodníků. Bylo vytištěno přes 20000 wära a mezi lety 1930-1931 je použilo 2,5milionu lidí. V listopadu 1931 byla měna wära zakázána německou centrální bankou z titulu jejího monopolu na vydávání peněz, a také z důvodu jejího strachu, že by wära mohla způsobit inflaci. Výsledkem tohoto legislativního zákroku bylo mimo jiné i uzavření schwanenkirchenského uhelného dolu a propuštění horníků.

Můj nejnovější příspěvek na aer.phorum.cz:

Pan Schlimbach to do textu reformy nakreslil takto:


Ten multiplikátor sice je přesný, ale skutečný objem peněz v systému nikdy nedosáhne rezervy*multiplikátor, je to pouze horní mez. Na obrázku pan Schlimbach píše, že ze 100 000,- Kč lze v bankovním systému udělat až 5 000 000,- Kč, jenže to nemá pravdu, vytvoří se ve skutečnosti dluhy v celkovém součtu za 5 000 000,- Kč, jenže s cykly, takže Adam dluží 1 000 000,- Evě, ta dluží 1 000 000,- Josefovi a ten 1 000 000,- Adamovi - to je celkem 3 000 000,- dluhů, ale když si je vzájemně splatí, tak okamžitě přestanou existovat!
Jirko Sinep napísal:
Tak to je zase podle mého chybná interpretace, leč konspirátorsky velmi rozšířená. Peníze (neboli dluhy) v tomto systém nejsou nijak kryté, ale jejich celkové množství je udržováno tak, aby rostlo přibližně o 2% ročně - o to se právě starají centrální banky, u nás ČNB, tím, že mění PMR (to dle první citace udělala Čína, aby udržela inflaci) a případně použije další z již zmiňovaných měnově-politických nástrojů (včetně obchodování s cennými papíry - to slouží k jemnému dolaďování).

Banky půjčují půjčené a bez systému frakčních rezerv a kapitálové přiměřenosti by mohla ta banka těch vkladových 100 000,- půjčit kompletně, což by mohlo jít jako další vklad a zase býti půjčeno, takže naopak bez frakčních rezerv by oběm peněz rostl nekontrolovatelně (hyperinflace). To však pouze za současného pravidla, že lze půjčovat i běžné vklady (vybratelné kdykoliv), nikoliv pouze termínované (závazné, které nelze jen tak vybrat).

ČNB tedy v žádném případě nemusí dotisknout všechny ty peníze, protože to jsou dluhy a ty mají být spláceny. Vedle nich tak vznikají další a celkové množství všech dluhů (pozor: vzájemných! jsou v tom cykly) je vždy maximálně rezervy*multiplikátor. ČNB ví přesně, kolik je u ní rezerv, takže taky ví, jaké je celkové množství dluhů neboli elektronických/virtuálních peněz.

Přiznám se, že jsem to dlouho taky nechápal a podléhal jsem těm konspirátorským poplašným zprávám, ale dnes, po tom, co jsem si dal tu práci a dohledal zdroje, prozkoumal, jak to vlastně funguje, tak musím uznat, že ten systém peněz není špatně.

Špatně je pouze nízká kapitálová přiměřenost a riskantní úvěry a investice (nevratné).

Bankovnictví nám slouží jako systém řízení sdílení. Když něco vyrobím, utržím za to peníze, ale nespotřebuji je hned, nejdu si něco koupit, ale poskytnu je bance, tak ta je pak může poskytnout ve formě úvěru někomu dalšímu, čímž mu vlastně dává možnost užívat "nadbytečné produkce" a investovat ji. Jediný problém nastává v momentě, kdy se rozhodnu si něco koupit - v tu chvíli chci po bance zpět své peníze, ale ty už má někdo jiný. Právě od toho je ona kapitálová přiměřenost, aby banky půjčovaly a vracely jen to, co skutečně mají. Když toho rozpůjčují příliš, tak zkrachují, když si vícero lidí přijde pro své vklady.

Pan Schlimbach udělal ve své úvaze a v tom obrázku jednu zásadní chybu: míchá jabka a hrušky, tedy skutečné Kč, nároky a dluhy. Celý původní vklad 100 000,- Kč se dostane na účet ČNB jako rezerva, což jsou taky jediné skutečné Kč v systému, více jich není. To co v systému existovat bude jsou všemožné dluhy v celkové sumě 5 000 000,- jenže to nejsou skutečné Kč ale pohledávky! Když půjdeme po tom obrázku, tak:
a) vklad 100 000,- (řekněme od Evy)
b) rezerva 2 000,- a půjčka 98 000,- (řekněme třeba Monice)
a tady se zastavme, množství Kč je stále stejné, existuje stále jen 100 000,- Kč, ale Eva má nárok na 100 000,- Kč, které drží Monika.
c) platba a vklad 98 000,- (Lukáš)
Eva má 100 000,- NPP (nárok na peněžní plnění), Monika dluh 98 000,- ale jinak žádné NPP ani Kč, Lukáš má 98 000,- Kč a ČNB má 2 000,- Kč.
Celkem tedy: 100 000,- Kč, 100 000,- NPP a 98 000,- pohledávek. Lukáš vloží svých 98 000,- Kč do banky, zůstane mu 98 000,- NPP.
d) rezerva 1 960,- a půjčka 96 040,- (Adamovi)
Eva 100 000 NPP, Monika 98 000 dluh, Lukáš 98 000 NPP, Adam 96 040 Kč a stejný dluh, ČNB 3 960 Kč (banka 1: 2 000, banka 2: 1 960).
Stále tedy existuje přesně 100 000,- Kč, k tomu 198 000 NPP a 194 040 dluhu.
Nakonec to bude 100 000,- Kč, 5 000 000 NPP a 4 900 000 pohledávek (s úrokem).

Problém může nastat jedině tehdy, když si třeba Eva bude chtít vzít zpět svých 100 000,- Kč (za 100 000 NPP), protože její banka má u ČNB pouze 2 000,- Kč, ale ČNB má stále všech 100 000,- Kč, takže půjčí 98 000,- Kč bance #1 (ta má rezervu 2 000,- Kč). Eva pak zaplatí těch 100 000,- Kč Monice a ta splatí svůj dluh a ještě ji zbude 2 000,- Kč.

Stále v systému cirkuluje pouze původních 100 000,- Kč které si může různě nárokovat až 50 lidí, ale dlužníků je pouze 49.


...tak mě tak napadá, že bych z toho mohl udělat nějakou animaci/simulaci, aby to bylo pochopitelnější.

Představit se to dá ještě takto: Existuje jedna hrouda zlata (100 000 Kč uložených v ČNB) a tu sdílí 50 lidí (5 000 000 nároků, tedy elektronických peněz), kteří si ji mohou jakoby vzít, aby s ní zaplatili zboží, příjemce hroudy ji okamžitě vrátí zpět do trezoru k dalšímu sdílení. K tomu zároveň existuje 49 lidí s dluhem (dlužní úpisy v celkovém úhrnu 4 900 000), což ale znamená přesně tolik, že investovali do svého rozvoje produkci těch 50ti lidí. 98% nadbytečné produkce (dosud nespotřebované vlastníky - těch 50 lidí) se použije jako investice (spotřebuje je těch 49 lidí) a 2% se nechá jako rezerva (produkce jednoho člověka z 50ti se nechává pro případ nouze a uspokojení náhlých potřeb vlastníků nároku). Zároveň se ČNB stará o to, aby celkový objem všech peněz rostl o 2% ročně (analogie zlatého dolu, těžba zlata má odpovídat růstu výkonu ekonomiky) a komerční banky si za sprostředkování toho sdílení účtují ještě další úrok, aby mohli pokrýt své provozní náklady (mzdy, nájem, počítače). Úměrnost úroku zajišťuje konkurenční prostředí, každá banka se snaží lákat klienty tím, že je "levnější", tedy poskytuje úvěry s nižším úrokem a zhodnocení vkladů s vyšším úrokem než konkurence.

Podotýkám, že toto je pouze ideální případ aneb jak by to mělo fungovat. Praxe je o něco horší. Konkurence je dvousečná a mnozí se pak uchylují k nečistým praktikám a rizikovým investicím (což platí úplně stejně o veškeré podnikatelské činosti, zde už to není jen o bankovním sektoru). Z toho vznikají všemožné zhoubné deriváty, což jsou vlastně balíky těžko splatitelných dlužních úpisů, takový černý petr, kterého si pak přehazují jako horkou bramboru, než za to někdo zaplatí (za něčí chybu - rizikové investice a nesplatitelné úvěry). Toto bankrotářství se pak šíří systémem jako mor, který je léčen kapitálovou přiměřeností bank (která byla v posledních letech zvýšena, v ČR až nad 15%) a v případě nouze všemožnou konsolidací (polikání derivátového hnoje většími bankami a možno i státem) a případně i dotiskem peněz centrální bankou. Pravým viníkem tedy není vlastní systém peněz, ale rizikové investice/úvěry komerčních bank. Dalším lékem budiž registry dluhů a dlužníků.

P.S.: Je to jako dát na potrubí 50 průtokoměrů a tvrdit, že proteče 50x více vody Kdepak, vody je stále stejně, jen se v každé bance rozdělí přítok v poměru 1:50 mezi ČNB a dlužníky (zanedbejme "délku trubek"). Řada může být nekonečně dlouhá, ale v tom případě se původní litr dostane postupně celý do ČNB - a ta ho na vyžádání (výběr) vrátí.

Kdyby v tom nebyl žádný úrok a všichni řádně spláceli své dluhy, tak nikde nic neubývá ani nepřibývá. Do banky však teče díky úrokům o něco více, ale z ní zas tečou zpět náklady - pokud je úrok úměrný výdajům zpět, pak je to stále uzavřené a objem se nemění.

Risko napísal: S tím tisknutím peněz z ničeho je to mystifikace, jak jsem vysvětloval výše, banka nemůže půjčovat více, než má na svém kontě, ven z banky prostě nemůže odtéci více, než do ní přiteklo (vlastní problém je v nesplácení půjček a cykličnosti zadlužení - banky mohou ručit dluhy, které vlastně sama vydala, stačí na to pár mezičlánků). S naším státním dluhem se to má tak, že 78% je domácí dluh (22% dlužíme mimo republiku), minimálně 66% stát dluží "českým" bankám, spořitelnám, fondům a podobným finančním institucím, které spravují naše spořící účty (obzvláště stavební a důchodové) a sama sobě. (Amerika dluží sama sobě 43% celého dluhu, obzvláště penzijnímu fondu). Vlastně si sami financujeme zhodnocení svých úspor skrze daně - prostě jen další netransparentní přerozdělování na kterém se přiživuje bankovní sektor.

Ta holčina však ve svých řešeních říká něco, co už jsem sám zmiňoval, tak to povím po svém: podle mého by měla ČNB spravovat státní dluh a starat se o úroky a to mírou inflace, tedy dvěma procenty, jak má v popisu práce. Toto schéma se veřejně zavrhuje kvůli představě, že stát přece nemůže dlužit sám sobě... no a co teda dělá jiného? Dluží sám sobě a to za hříšný úrok, tohle by bylo transparentnější. Ono je teda špatně už to, že se stát zadlužuje, to by neměl, ale ten americký model půjček z penzijního fondu má svůj smysl (ona je to v podstatě rezerva) a právě toto bychom měli zavést i u nás v podobě úročení státních účtů fixní sazbou - ČNB mimochodem taky úročí ty minimální rezervy 2T repo sazbou, tedy 0,5%, komu ale jdou tyto nové peníze? Bankám! Proč by to nemělo jít stejně státu a nám občanům? Navrhoval jsem i restrukturalizaci daňového systému a zavedení základního příjmu, jehož část by měla pocházet taktéž z "nových peněz" z ČNB, samozřejmě pod přísnou kontrolou, aby si stát nedělal, co chce, stal by se z toho jen další nástroj ČNB k udržení stabilní inflace, jen by to šlo tam, kam má - do reálné ekonomiky skrze příjmy prostých lidí.